LOV
BRATŘI V TRICKU A HOLEKTIV: LOV
Myslivče, myslivče, myslivečku mladý, kde jsou hezký děvčata, půjdem na číhání. Hu-ja-ja!
Vážení přátelé, vítáme Vás všechny jménem mysliveckého sdružení Bratři v tricku a obory Holektiv na dnešním honu. Chtěli bychom vás upozornit na dodržování bezpečnostních předpisů. Zásadně nestřílejte kachny, které letí nízko a mezi vysokou skolte jen slabé kusy. Buďte obezřetní, neboť postřelená husa se vždycky ozve. Ke stovkám lišek, laní a srn přidejte další trofej. Ale pozor! Mnoho žen zajícova smrt a z lovce se snadno stane lovná zvěř.
Na závěr honu vás zveme na velké myslivecké hody. Sele už je jako dort, pivo jako křen a kapela má říz. A tak vám přejeme hezké počasí, naladěnou vábničku, rovné broky, dobrou mušku a LOVU ZDAR!
K osudovému setkání souboru Bratři v tricku a Holektivu došlo v květnu 2017 v prostoru La Fabrika v Holešovicích, kdy započala myšlenka společného projektu. Zdánlivě křehké ženy uskupení Holektiv – Andrea Vykysalá, Karolína Křížková a Eva Stará – s lehkostí provádějí akrobatické akce za použití jednoduchých gest a výrazových prostředků a kloubí fyzické divadlo, akrobacii a tanec s klaunérií. Bratři v tricku – Adam Jarchovský a Václav Jelínek – v České republice ojedinělé žonglérské duo se specializuje na propojování technicky náročného žonglování s divadelním výrazem, založeným především na gagu a principech grotesky. Oběma souborům je vlastní mimořádný smysl pro humor, schopnost nadhledu a sebeironie. Veškerý tento potenciál se snoubí v novém projektu Lov, pohybujícím se na hranici mezi novým cirkusem, tancem a divadlem. Koncept a režii svěřily soubory do rukou režisérky Veroniky Poldauf Riedlbauchové, a navázaly tak na předchozí úspěšnou spolupráci v představeních Plovárna a Funus souboru Bratři v tricku.
Premiéra: 11. a 12.dubna 2018 v La Fabrice
INTERPRETACE: Andrea Vykysalá, Karolína Křížková, Eva Stará, Adam Jarchovský a Václav Jelínek
KONCEPT A REŽIE: Veronika Poldauf Riedlbauchová
HUDBA: Julie Lupačová
VÝPRAVA: Marianna Stránská
SVĚTELNÝ DESIGN: Ondřej Kyncl
PRODUCENT: ART Prometheus, Michaela Holbíková
Inscenace vznikla za finanční podpory hl.m. Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, městské části Praha 7 a Nadace Život umělce.
Partneři projektu: Cirqueon – Centrum pro nový cirkus, La Fabrika
Recenze:
Taneční a akrobatické výstupy Holektivu jsou (snad jako vždy) provedeny elegantně, s lehkostí a důrazem na (sebe)ironii a správný timing. Dámy pohybem suverénně a uvěřitelně napodobují zvířata a ve spojení s mysliveckým duem rozehrávají komické situace na groteskním principu vrcholící závěrečnou hostinou. Bratři v tricku nabízejí technicky zvládnuté žonglování s míčky, kužely, noži a s celkovým smyslem pro divadelní cítění. Je třeba vyzdvihnout i vzájemnou sehranou spolupráci obou souborů. Tereza Marková, Taneční aktuality
Jak ženy, tak muži mají správný smysl pro humor a nadsázku, a zdá se, že si dobře porozuměli i s režisérkou Veronikou Riedelbauchovou. Díky tomu se podařilo téma lovu pojmout svěžím, neotřelým způsobem a bavit jím jak sebe, tak diváky.
Novocirkusové prvky, včetně žonglování, fyzicky náročnějších kompozic, i tanečních choreografií, jsou sice využívány v průběhu celého představení, ale nejsou cílem. Jsou jen prostředkem vyjádření atmosféry a drobných příběhových peripetií, stejně jako nápaditý light a sound design. Tak LOVU ZDAR! Jana Soprová, divadelní noviny
Navzdory svébytnosti obou souborů se pětice dokázala sjednotit a vznikl nápaditý tvar, který se skládá z komických střípků a dobře vypointovaných gagů, žonglérských hříček i dramaticky akčních situací. Hana Strejčková pro CIRQUEON
Je to pěkné, chytré představení plné humoru i momentů, kdy člověka trochu mrazí. Spojení ženského i mužského principu – ať co do konceptu, tak interpretace – je originální a funkční. Moc se mi líbila variabilní scéna i kostýmy, které představení situují někam mezi slavnosti různých prvorepublikových spolků i trochu fantasy. Je to pěkné a doufám, že se vám všem dostane patřičného ocenění. Nina Malíková
Lov je lov, myslivci jsou myslivci a z pušky se nakonec vždy vystřelí. Je v tom vášeň i tajemství, tvůrci vystihují atmosféru vábení neznáma. Ester Žantovská, ČT Art Zóna
Ve svém trojlístku se dívky skvěle doplňují: vedle dvou drobných panenek Andrey Vykysalé a Karolíny Křížkové, představujících ženskou křehkost, jej tvoří Eva Stará s postavou „velké mámy“, jež do pohybu vnáší element živelné smyslnosti. A především, ačkoli je inscenace metaforou vztahu mezi ženami a muži, svou akrobacií dívky mezi řádky dokazují, že muže nepotřebují. Všechny figury, jež jsou založené na síle a rovnováze a zatím jsem je pokaždé viděla výhradně v podání mužských tanečníků, dokáží dívky vytvořit samy: Eva Stará své dvě menší kolegyně nosí a vystavuje jako panenky, jednu z nich si dokonce postaví na hlavu a vleže na zádech pak zároveň zvedá jednu do výše na svých chodidlech, a druhou dokonce jen na dlaních. Neuvěřitelné!
Komika je v inscenaci všudypřítomná, o něco více k ní inklinuje klaunská dvojice Bratrů v tricku. V jejich podání mě nejvíce zaujal boj jelenů, jejichž parohy vytvořili Jarchovský s Jelínkem vynalézavě pouhým rozpřažením rukou s kužely, jimiž se do sebe vzápětí zaklesli. Dramatická hudba se přitom střihem měnila v candrbálovou dechovku, a vytvářela tak paralelu zvířecí rivality a hospodské rvačky a žánrovým střihem zároveň fakt, že mezi muži jde často spíše o hru než o skutečný boj. I samotná inscenace je především hrou – přemýšlet není třeba, stačí se pouze bavit vtipným propojením motivů, a především skvěle zvládnutou formální stránkou pohybových pasáží. Kateřina Kykalová, Divadelní noviny